Společné rodinné sdílení

empatie

Dnešní doba je velmi hektická a příliš pěstování rodinných vztahů nepřeje. Je volbou každého, zda vstoupí do svazku manželského nebo partnerského, zda bude mít děti a jakým způsobem je bude vychovávat. Ukazuje se, že výchova dětí je velmi náročná a současné rodiny vyznávají velmi rozdílné výchovné styly.

Učitelé na všech stupních si všímají, že se neustále posouvají hranice toho, co děti v určitém věku zvládají. Do školky chodí s plenkami a moc se s učitelkami nedomluví, při nástupu do školy žádají rodiče odklad, aby prodloužili svému dítku dětství, vysokoškolská studia se prodlužují, jak jen se dá, mladí odkládají založení rodiny. Psychologové se sociology varují před dopady těchto trendů.

„Nemůžeme děti tvořit podle své vůle. Musíme je mít, milovat a vychovávat co nejlépe a jinak je nechat na pokoji.“

Johann Wolfgang von Goethe

Rodina svým potomkům předává hodnoty a normy ideálně z generace na generaci. Tento proces se bohužel v posledních letech hodně narušuje. Mladí rodiče by si měli uvědomit, že doba, po kterou budou mít vliv na utváření osobnosti svého dítěte, je velmi krátká, a co do svého dítěte vloží v prvních letech, se jim s velkou pravděpodobností později vrátí. Není až tak důležité, co rodiče svým dětem říkají, ale to, jak se sami chovají ke svému okolí.

fobie

Před dvaceti lety se říkalo, že máme šikovné děti, které ale nemají sebevědomí. Dnešní děti mají sebevědomí až dost, zato jejich dovednosti a schopnosti upadají – mají problémy se čtením, matematikou, komunikací s vrstevníky a dospělými. Výrazné zlepšení může nastat tehdy, až se rodiče budou zajímat o to, co jejich děti dělají, s kým se stýkají a od malička si budou se svými dětmi číst povídat, sportovat, navštěvovat prarodiče a další příbuzné. Společné povídání rodinných historek, čtení pohádek před spaním, sváteční rodinné rituály s přípravou jídla jsou chvíle, ze kterých člověk čerpá po celý život. Postaráme se o to, ať jich mají naše děti co nejvíc.